A KOMU ZPÍVAT.

František Taufer

A komu zpívat věčné svoje žaly, a komu zpívat krátké radosti? Ozvěnu písně vrátí tvrdé skály... Leč, v srdcích nevzkvete-li milostí ni jeden tón, tu marně struny hrály. Když zimní noc své kresby groteskní na oknech vykouzlí jak báje zdání, tu zticha zazpívám. A v zadumání kruh naslouchajících se rozteskní, a hlavy vzhořelé se složí v hebkost dlaní. Můj tichý hlas a záře okna mého proudem v kraj zasněžený zalétá a oživuje chladný smutek jeho. V poli, kde zuří válka staletá, chce potěšiti těžce zraněného. A všechny, kdož se rozechvíti dají, chce píseň moje náhle rozechvět jak hudba vod, jež vznikly v ráji. Chce okouzlit i rozpučelý květ, i plody sladké, které v slunci zrají. A sama, zemdlená, jde sílu píti z všech studánek a ze všech blankytů, by mohla směle k srdcím hovořiti jak něha přislibujícího úsvitu. A, srdcem zpívaná, chce v srdcích zníti!

Patří do shluku

vánoční, stromek, vánoce, stromeček, ježíšek, dárek, jesličky, štědrý, jezulátko, betlém

195. báseň z celkových 342

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠTĚDRÝ VEČER. (František Taufer)
  2. PÍSNĚ O MÉ DCEŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  3. VÁNOCE. (Karel Babánek)
  4. O ŠTĚDRÝ VEČER. (Josef Václav Sládek)
  5. Ze vsi. (Emanuel Miřiovský)
  6. STÁRNOUCÍ POUTNÍK. (František Taufer)
  7. VÁNOČNÍ ZVONY. (Antonín Klášterský)
  8. VÁNOČNÍ NOC. (Antonín Klášterský)
  9. VÁNOČNÍ IMPROMPTU. (Antonín Klášterský)
  10. Strom. (Josef Kuchař)