PŘED ROZEDNĚNÍM.

František Taufer

Jsou všechny věci mlhou zastřeny. A šerem kdo míjí tě, kol tichým krokem kráčí, zda tušíš jen?!... Čí křídlo krouží nad jezerem, čí oči v kapraď slzy rosou pláčí? Nic v kraji nepoznáváš, pouze znění zvuků, dech vůně, která z květů vyšuměla, a jemný pohyb vánku, jak by kdosi ruku ti zlehka ovinoval kolem těla. Kam jdeš a komu neseš dar své duše snivé? Jsi sám! Neb pouze stíny plaché míjíš a utajených věcí tvary pomíjivé, jen myšlenkou se jako vínem spijíš. Ó postuj! Marna cesta tvá, ať nocí vede, ať světlo lže ti věcí barvy skvělé, ať mlžnou clonu odkrývá ti jitro bledé, ať v paprscích tě pojme slunce vřelé. Jen klamným útvarem ti zjevují se květy a hvězdy ve zdánlivém seskupení. Však v duši skrytě nosíš neobsáhlé světy, jež v šeru čekají na rozednění.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1371. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  2. ZPĚV V NOCI ZPÍVANÝ. (František Taufer)
  3. DALEKO NĚKDE (Jiří Mahen)
  4. NOC HVĚZDNÁ... (Louis Křikava)
  5. ÚTOČNÁ PÍSEŇ. (František Taufer)
  6. OTEVŘENÉ OČI. (František Taufer)
  7. HLADINA (Rudolf Medek)
  8. II Venuše, hvězdo má, kam že jsi odešla? (Rudolf Medek)
  9. Motiv z Beethovena. (Otokar Březina)
  10. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)