SMUTEK PANENSTVÍ.

František Taufer

Mne nikdo nezeptal se, zda mé srdce zžehá jediný plamen lásky, bělostný či rudý, zda k nebi spěti chci, či tam, kde peklo šlehá, snít’ v síních z mramoru, plát’ hvězdou v život chudý. Kol mužů toužících jsem prošla nepoznána jak píseň básníka, jíž neslyšeli spící. A nikdo z živoucích do ticha mého rána lichotné vyznání mi nedovedl říci. Když stíny večera se alejemi plíží, v postavy mladistvé se převtělují bozi, vždy slyším polibek, jímž den se s nocí sblíží, a ve tmě věčnost zřím, jak marnosti mé hrozí.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

644. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOKTURNO. (Růžena Jesenská)
  2. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  3. Němé setkání. (Otokar Březina)
  4. XXV. Volnosti dech byl vždycky v písních mých, (Antonín Macek)
  5. JSEM TICHÝ POETA... (Josef Rosenzweig-Moir)
  6. PÍSNĚ Z CIZÍCH KRAJŮ. (Ludvík Lošťák)
  7. V den poznání. ( K. Egor)
  8. PUNKVA. (František Taufer)
  9. Návrat (Rudolf Medek)
  10. CÍSAŘŮV POSLEDNÍ MONOLOG. (Růžena Jesenská)