ANDĚLU STRÁŽCI.

František Kyselý

Má fantasie vděků všech se chytá a v zářnou podobu je spřádá směle, by v líbezném Tě zobrazila těle i kouzla zjevila, jež v Tobě skryta. Když duše ruchu všedního již syta a já se k Bohu tulím v tiché cele, Tvé zraky vidím, jitřenky dvě bdělé, i křídla z duhy krás a z vůní slitá. V Tvé hrudi bělisté jak stříbro luny tkví jakýs prosvítavý kotouč slunný a v něm cos chvěje se jak jemné struny. Ó chápu kouzelné Tvých ňader taje! V nich místo srdce zlatá lyra plaje a ruka Boží tiše na ni hraje.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

127. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  2. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  3. IV. Má duše svatý kostýlek, (Jaroslav Tichý)
  4. V srdce zpátky. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Calderon. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  8. Moře. (Jaroslav Vrchlický)
  9. XX. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SLEČNĚ MARII HILBERTOVÉ. (Adolf Bohuslav Dostal)