HROZEN CYPROVÝ.*)

František Kyselý

Svatá panna samodruhá cestou k tetě Alžbětě stane u kře cyprového, jenž je právě ve květě. Soudkovitých květů hrozny toužně s keře pnou se k ní žadoníce: „Některý z nás, panenko, si utrhni!“ Utrhujíc kvapně hrozen s květy bledé červeni vzpomíná si, že ten hrozen sluje hroznem smíření. Dětinně se hroznu těší, se zálibou shlédá jej a pak jeho květy čítá, jak jest dívek obyčej. Když jich devět napočítá, celičká je blažena usuzujíc důmyslně, co ten počet znamená. Devítka ta připomínkou měsíců je devíti, jež jest Bohu vtělenému v jejím lůně prodlíti. Sám pak hrozen jiného nic neznamená zřejměji než plod božský v jejím lůně, její slast a naději. S hroznem v ruce dále spějíc lehce jako gazela, píseňku si prozpěvuje vděkuplně zardělá: „Milý můj mi jako hrozen, vonný hrozen cyprový, jeho vůně přelíbezná pozemský ráj obnoví. Milý můj mi jako hrozen, vonný hrozen z Engaddi,*) vzácnější a dražší je mi nade všecky poklady. Milý můj mi jako hrozen, vonný hrozen smíření, on svou krví kletbu hříchu za mír věčný vymění.“

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

530. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KANE (Stanislav Kostka Neumann)
  2. nic neumřelo (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Modlitba. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Rozpínám ruce... (Růžena Jesenská)
  5. Insulánka.25) (Adolf Heyduk)
  6. XV. (Josef Kubelka)
  7. BŮH (Josef Kalus)
  8. Intermezzo. ( K. Egor)
  9. Kde jsou ty časy? (Jaroslav Vrchlický)
  10. Siesta. (Jaroslav Vrchlický)