BOLEST ZKLAMÁNÍ.

Hugo Kepka

Vím, v hřmotu barbarů se křivdy děly, a chápu dobře, proč jsem svržen byl, když naději mou hrubě ubíjely a já byl v pažích zbaven vzdorných sil. Vždyť slyším, jak mně hrany odzvánějí, a vlny buší srdcem zdlouhavě. To naposled mě umlčeti chtějí, pak protestům se vysmát rouhavě. V naivní víře nechci případ chápat a odkazuji všechny na lidství. A marně prošel duší starý nápad volati samo nebe k svědectví. Neboť tak bylo: V erupci své duše směr zapoměla zdržet kavalkád. A výstrahám se usmívala hluše, když nedávala zpěvům umlkat. V daleku kdesi zřel jsem idol v trůně, v alojích do hor modrých v pýše čněl. A že by ubít mohla květů vůně, jsem v hloubce víry zcela zapoměl. A domnění to bylo příliš klamné, že moloch moci až sem nesahá. A tak přišli s přesilou dnes na mne a duši rozervali – – ha-ha-ha! Má naděje! Jdu, pohřbím ji. Vím jistě, že nikdy nazpět už se nevrátí, a marné že je pro ni zápasiště, když duše v boji víc už nevrátí. Dny smutny, dlouhy jsou. Ne jako prve, když naději jsem ještě živou měl, naději, sycenou substancí krve a větší nežli člověk míti směl. Dal bych jí na rov rád tesklivé růže, červené růže vůně smuteční, jež má bolest na hrob dát může, když hodina se blíží půlnoční. Jak oltář stojí pustý, zneuctěný a bez tajemství drahé svátosti. A v šeru mrtvě zejí holé stěny, jež v květech byly pýchou radosti. Jak sarkofag ční, cypřiše se chvějí a bílý květ se k zemi naklání. A já tu v mukách čekám na naději, jíž hrubě kdosi hrany odzvání. Má naděje! Jdu, pohřbím ji. Vím jistě, že darmo už tu čekám bez síly, a marné že je pro ni zápasiště... a nevyčkám, by ti ji pohřbili. Jen volám, chci a prosím ve své touze, ať smrtelně mou duši poraní a nenechá žít v beznaději dlouze mučivá, děsná bolest zklamání.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

římský, řím, papež, athena, caesar, cicero, císař, gregor, heinrich, papežův

336. báseň z celkových 402

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ALARICH. (Josef Svatopluk Machar)
  2. VELEHRADSKÉ MOTIVY. (Ferdinand Tomek)
  3. IMPERATOR AUGUSTUS FLAVIUS CLAUDIUS JULIANUS. (Josef Svatopluk Machar)
  4. VEČER MARKA AURELIA VE VINDOBONĚ. (Josef Svatopluk Machar)
  5. XCVIII. JARNÍ SITUACE (Josef Svatopluk Machar)
  6. báseň bez názvu (František Táborský)
  7. VÝKLAD (Josef Svatopluk Machar)
  8. CÍSAŘ FRIEDRICH II. (Josef Svatopluk Machar)
  9. BÁSEŇ O SVĚTSKÉM HOSPODÁŘSTVÍ (Antonín Sova)
  10. DĚTI A OTCOVÉ (Josef Svatopluk Machar)