VE VLAKU.

František Hais

Již jedem’. Kraj za krajem v dáli mizí: vsi, městečka a hrady, stráně, lesy – a krajina a lid – to vše mi cizí, jen smutek bezměrný se na mne věsí. Tam daleko, kde soumrak k zemi padá, tam – vzpomínám – se smích můj kdesi tratí, to když mi řekla, že mě má tak ráda – ach ráda? – – – Kola do pražců tak mlátí! Já přišel ještě v čas ku nasedání, však srdce zmeškalo – tam kdesi kvílí – Dál jedem’; skutečnost’ tu, tamo zdání – – Ten sen chtěl žít’ bych ještě chvíli, chvíli.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

501. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIM. (Arnošt Ráž)
  2. Zaváto všecko! (Xaver Dvořák)
  3. XXVI. Ode vsi ke vsi, od města k městu (Karel Babánek)
  4. None (Karel Babánek)
  5. Píseň loučení (Otokar Fischer)
  6. Kdybyste mně snesli štědře (Jan Evangelista Nečas)
  7. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. TOMU, JENŽ PŘIŠEL POZDĚ (Antonín Sova)
  9. Ve vichru. (Alfons Breska)
  10. Rodný domek. (Bohdan Kaminský)