Reflexe.

Viktor Dyk

V neklidných dobách, krisi dne rodí se duše neklidné, s neklidnou touhou, nejasným cílem, s neklidným srdcem, neklidným dílem. Netuší obsah katastrof, jez volá pathos jejich slov, půjdou a zajdou tak jako v snách, lehký jak k tanci krok, lehký jich vzmach. Aniž by věděli, nový svět odkryjí, aniž by chápali, starý svět zabijí. V neklidných časech, v době bídné rodí se duše klidné. Těžké jich sny a těžký jich krok, těžké jich jaro, těžký rok, těžký je cíl, jejž v dálce vidí. Těžká žeň, kterou klidí. Pochody spletité myšlenky lidské v jistotě vidí matematické. Tušíce osudnost svých, cizích běd, jdou přece v před.

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

457. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ ELEGIE (Viktor Dyk)
  2. O věru, zšílet musil by, (Jiljí Vratislav Jahn)
  3. Zbabělci. (Viktor Dyk)
  4. Moravské koňstvo. (Josef František Karas)
  5. JSOU HERKULOVÉ... (Josef Svatopluk Machar)
  6. Jsou divné romány... (Bohdan Kaminský)
  7. Otta Boleška. (Josef Lukavský)
  8. Sonet nudícího se člověka. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Blázinec. (František Cajthaml-Liberté)
  10. STARÁ PANNA. (Josef Svatopluk Machar)