Rusalka.

Roman Hašek

Před svatým Janem k podvečeru, když stráně zkvetly třezalkou, tam u rybníka za vesnicí já setkal jsem se s rusalkou. Ne v obligátním rouše víly, já shlédl ji – ať pravdu dím – ve vkusné letní toaletě s kloboučkem čistě moderním. A v ohon rybí nekončil též se obrys těla spanilý: moderní měla polobotky – kdož řekl by to do víly? Však její oči zelenavé se mocí chvěly tajemnou, a jen jsem do nich zadíval se, již polapila duši mou. Vítězně pohledy mé pila a slovům jen se smála mým, až po klekání uprchla mi s tím zrádným smíchem zvonivým. A jak to v pohádkách už bývá, já neuzřel ji nikdy víc – leč dodnes po ní touhou chřadnu, po nejhezčí z všech kouzelnic...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

505. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  2. Vodník. (Ladislav Quis)
  3. II. Sonet-idylla. (Josef Svatopluk Machar)
  4. báseň bez názvu (Karel Leger)
  5. Na břehu. (Jan Červenka)
  6. VIII. Já laňku vidím za šera (Vítězslav Hálek)
  7. KAPRADÍ KVETE (Karel Dostál-Lutinov)
  8. JEZERO. (Jan Opolský)
  9. Rybářka. (Emanuel z Čenkova)
  10. ZPOVĚĎ. (František Taufer)