ZPĚV NOCI 1. KVĚTNA 1918

Viktor Dyk

Nedočkali se, mrtvi jsou, kdo chtěli s námi býti světa do skonání. Nedočkali se, mrtvi jsou, kdož mladí padli v cizích zemí pláni. V neznámé půdě leží neznámí. Jde vítr jarní, květy omámí: Nedočkali se, mrtvi jsou. Nedočkají se, mrtvi budou, snad my, snad vy, snad my i vy. Má slunce západ ještě barvu rudou a horizont je z rána hrozivý. Sčetl jsi padlé, sečteš ty, kdo padnou? Zvadl-li květ, víš, které ještě zvadnou? – Nedočkají se, mrtvi budou! – Pozdravujeme českou budoucnost, pozdravujeme lepší lidstva doby. Pozdravujeme příští mohoucnost, bezmocné děti útlaku a mdloby. A třeba těžkou cestou nedojdem’, my viděli jsme zaslíbenou zem’. Pozdravujeme českou budoucnost!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

815. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O DUŠIČKÁCH. (Alois Škampa)
  2. XXXI Do mrazu květy vykvetly (Viktor Dyk)
  3. Tiší mrtví. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Když své oči někdo zavřel, (Jan Neruda)
  5. POSLEDNÍ KOSMICKÁ PÍSEŇ. (Josef Svatopluk Machar)
  6. PODZIM. (Roman Hašek)
  7. PÍSEŇ PODZIMNÍ. (Bohdan Kaminský)
  8. KOMENTÁŘ (Stanislav Kostka Neumann)
  9. LOUČENÍ. (Viktor Dyk)
  10. Vzpomínka na matku. (Adolf Brabec)