OPOJENÍ

Antonín Macek

Jsou verše, jež možno psát jen v šílenství, jež zmocní se lebky tvojí jen v onom zázračném ze zákona všednosti vyšinutí, té nyní nejvyšší života paní. Ale jiné chci rytmy, jiné, ó jiné – chci obrovité a slastné poblouzení, divokou, bouřlivou hudbu, šumění obrovského vodopádu, tajemné něžné zvuky oddechující země. – Chci splynutí s kosmem – má pyšná, šílená poesie! Chci cítit, jak bytost má rozplývá se, divoce vzlétá a celý vesmír jí patří, kdy chápu užaslý zázračnou jednotu všeho, kdy padá bělmo s očí mých a slabost a života krutá šeď s bytosti mé! Hle, slova otřela se jak mince v oběhu dlouho se nalézající – kdo vrátí jim žhavé jich kouzlo?

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

158. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Prosba. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VY KRÁSNÉ ZAHRADY... (Zikmund Winter)
  3. V LOKTECH ZEMĚ (Jan Opolský)
  4. MÁ PÍSEŇ. (Sigismund Bouška)
  5. O kráso lásky, z tebe ŽIVOT plyne, (Adolf Racek)
  6. Pausa. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Reflexe. (Jaroslav Vrchlický)
  8. II. Ve vonné básni květomluvné luky, (Vítězslav Hálek)
  9. Na bílém listu. (Eliška Krásnohorská)
  10. A říkávám si denně, (Stanislav Kostka Neumann)