XI. Já hoře lásky přežil, z něho zbyl

Antonín Macek

Já hoře lásky přežil, z něho zbyl neuhasitelného žáru sled; vím, bude vždycky dosti oněch chvil, kdy rozum šlape mládí žár i vznět. Když horkou krev již vlil jsi do mých žil, ó Tvůrče, za těch teskných mládí let, dej mi též sílu, abych tiše skryl, co může v stáří v srdci vypučet. Duhových mostů byl jsem stavitelem, jež z pekla pnou se směle v ráje Tvoje, jichž, Bože lásky, Ty jsi stvořitelem. A po nich šel jsem, duše klidná byla, na hvězdné dívajíc se nebes roje, s poslední láskou svou se rozloučila.

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

230. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Písně milostné. (Bohuslav Čermák)
  2. XXXII. Píseň. (Xaver Dvořák)
  3. AJ, JÁ DÍVKA PÁNĚ! (Xaver Dvořák)
  4. MYSTERIE. (Jan Opolský)
  5. None (Rudolf Medek)
  6. VI. Vy, jenž na srdci přátelském jste dleli (Václav Šolc)
  7. KVĚTEN MARIÁNSKÝ (Xaver Dvořák)
  8. KŘÍŽ (Xaver Dvořák)
  9. 51. Dokuď v sladkých snech jsem bloudil, (Josef Kuchař)
  10. XX. Andělíčku boží, strážce můj, (Jaroslav Tichý)