Od jitra slunce světlem zlaceného(J5f)
my vlečeme se pod tornistry tíží(J5f)
až do poledne žárem vzníceného(J5f)
a marně čekáme zda cíl se blíží(J5f)
Že v oheň nepřijdeme naděj mizí(J5f)
Už hranice jsme dávno překročili(J5f)
a cizí zemí se skloněnou šíjí(J5f)
jdem včera dnes nu dokud stačí síly(J5f)
Jdem prachem bílých silnic Hrdlo pálí(J5f)
a jazyk bez pohnutí v ústech leží(J5f)
Rty suché zrak se žárem slunce kalí(J5f)
a nohy zvedáme už jenom stěží(J5f)
v hlavě hučí krve rudé vlny(J5f)
z nich obraz domova se náhle noří(J5f)
Dvě hnědé oči hořkých slzí plny(J5f)
tři drobné hlavy ach jak hlava hoří(J5f)
Zní povel Vpřed Zas rovnají se záda(J5f)
had šedý dále silnicí se vine(J5f)
Co chvíli do příkopu kdosi padá(J5f)
a kdo jde dál už sotva nohy šine(J5f)
Dvě myšlenky jen občas mozkem letí(J5f)
Že vpředu smrt kdes na nás skrytě číhá(J5f)
a za námi že domov žena děti(J5f)
jichž obraz drahý v duši se nám míhá(J5f)
Tak jdeme dál Smrt v dálce číhá kdesi(J5f)
Ta těžká tornistra nás k zemi tlačí(J5f)
a na paty se rodina nám věsí(J5f)
Tak jdeme dál nu dokud síly stačí(J5f)