Píseň o kováři a kovadlině.

Viktor Dyk

Lešetínského kováře kdo vzpomene si, braši? Krev stoupala mu do tváří, když viděl bídu naši. Poroby postup dráždil jej, duch český, který chřadl. Když volali naň „Vzdej se! Vzdej!“ on nevzdal se a padl. Je nutno mluvit s Kramářem nad přítomností jinou: „My nebudeme kovářem, my budem’ kovadlinou!“ Nad čerstvým hrobem zvyklí pět my pěli mu „Spi sladce!“ Než v moudřejší teď přišla svět moudřejší generace. Zář ducha, skvělé nadání zaplaší každou chmuru. Netřeba nutit ku vzdání. Jsou ruce věčně vzhůru. Je nutno mluvit s Kramářem nad přítomností jinou: „My nebudeme kovářem, my budem’ kovadlinou.“ Idealismus škodí ti, kdo chytrý, ten se uhne. A jsi-li stvořen pro bití, hleď, ať ti zadek ztuhne. Ať bije potom kdokoli, ty přežiješ to v zdraví. S úsměvem řekneš „Nebolí.“ A to je triumf pravý. Je nutno mluvit s Kramářem nad přítomností jinou: „My nebudeme kovářem, my budem’ kovadlinou!“ Za nové pravdy úsvitu my řekneme si klidně: Kováře doma není tu, ať přijde kovář z Vídně! Ať přijde kovář, aby kul! Zde čeká massa líná. A jestli kovář zahynul, zbyla tu kovadlina. Je nutno mluvit s Kramářem nad přítomností línou: „My nebudeme kovářem, my budem’ kovadlinou.“ Ovívá vítr mohyly, vítr, jenž vzduch prý čistí, Proč jste nás vůbec budili, snílkové, idealisti? Kuj, kováři!... Jsi hotový? V Čechách se zapomíná ... Kuj železo, kuj okovy! Jsmeť pouze kovadlina!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

2. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KOVÁŘ A SMRT (Jaroslav Vrchlický)
  2. Rýč a pluh. (Adolf Heyduk)
  3. BRATŘÍ (Otokar Fischer)
  4. POD SOCHOU VOLTAIROVOU OD HOUDONA. (František Kvapil)
  5. báseň bez názvu (Svatopluk Čech)
  6. VESELÁ BALLADA (Jiří Mahen)
  7. ZAS JEDNOU SVOJI. (Josef Václav Sládek)
  8. Hromádkář. (Adolf Heyduk)
  9. 453. Než víc nyní smutil se a lekol (Jan Kollár)
  10. KOVÁČ PÁL. (J. B. Polom)