Marya!*) ó slavné Jméno!
Budiž – budiž velebeno
Na nebi y na zemi!
Nímž se všecky výbornosti
Obsahují v ouplnosti:
Světlo – krása nad všemi.
Tento tytul nejslavnější
Určil*) Vládař nejmocnější
Nazaretské Panence,
Od věčnosti vyvolené,
Nad vše tvory vyvyšené –
Jediné své Milence.
Marya – ó Dcero Božská!
Světlo nebes – Hvězdo mořská,
Nádobo vší svattosti!
Dny svých ctností vypravovat,
Tím svět k Bohu nakloňovat
V této dnešní slavnosti!
V třetím roce věku Tvého**)
Mátě, Anna, do slavného
Chrámu Šalomounova
Uvedla Tě, obětujíc
Tebe Bohu zaslíbujíc
Choti Joachymova.
Milenko! – ach, Choti Boží!
Jak Tvé srdce láskou hoří,
V službě Hospodinově!
Stkvěješ, Panno! v nábožnosti,
V přeanjelské nevinnosti
V samotnosti chrámově.
Krásné tělo: duše bydlo,
Kteráž všechněch ctností sydlo,
Stkví, jak hvězda v jasnosti:
Studem slíčně přioděné,
Všemi mravy ozdobené
Budí u všech vážnosti.*)
Všechněm vlídnost milostivá;
Bídným pomoc oučinlivá;
Konající outrpnost
Všecko sobě přitahuje,
Lásku – vážnost dosahuje
Panna od všech pro svou ctnost.
Poslušnost a poníženost,
Božské vůli podrobenost,
Mají v Panně bydlo své –
O, jak, Panno! tyto ctnosti
Krášlí, šlechtí důstojnosti –
Svaté nevinnosti Tvé!
V lásce Boží jenom žíla;
Její rozkoš jenom byla:
Srdce s Bohem spojovat;
Zákon věčný rozjímati,
Rady jeho přijímati
Toť – v čemž chtěla hodovat.
Tak své srdce hotovila,
Všemi ctnostmi ozdobila
Panna nejmilostnější!
Aby pod ním odpočíval,
Tělem sebe přiodíval
Smírce nejrozkošnější.*)
Nad vše hvězdy nejsvětlejší,
Nad oblohu nejskvostnější
Stánku Syna Božího!
Hodnás býti Dcerou Boží –**)
Hodnás býti Matkou Boží –
Jména nejslavnějšího!
Marya! – ó slavné jméno!
Budiž věčně velebeno! –
Nebe y zem hlásejte!
V slavném kůru Anjelové,
Otcové a Prorokové
Maryi čest vzdávejte!
Marya! – ó svaté jméno!
Buď vždy od nás velebeno –
Za heslo nám k ctnostem buď!
Marya! – ó sladké jméno
Buď vždy od všech velebeno!
Dodej ke všem ctnostem chuť!
Dobrořečte Hospodina,
Dobrořečte jeho Syna,
Též y Ducha svatého!
Matku Boží zvelebůjte,
Její jméno oslavůjte
Díla světa celého.