POKUŠENÍ.

Jiří Mahen

Kolikrát za noci – není to smyslů klam – celou mou bytost to do duše omámí – čelem já už se jí pomalu dotýkám, do tváří chladem svým skoro už dýchá mi... Záclono zrádná, ty přede mnou visící, oči radš zavírám, slepcem bych přál si být – ale mé prsty zlou chvějí se zimnicí: moci tě nadzvednout, moci tě odstrčit! Záclono hebká, ach moci tě servati, skočit a ukrást, co vůbec smíš míti rád! Ruce se nematou, pevně v té závrati drží už, drží tvůj stříbrný vodopád –! Strhni ho! Líný tam spí možná osud náš, ale ty na zázrak věříš spíš chvíle té – jako když do vody uvadlou růži dáš, tvůj život naposled, slavně však rozkvete!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

970. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čtyři písně mé mladé milence. (Otto Gulon)
  2. XVII. Vždy třetí s půlnoci – co, proč mě budí? (František Leubner)
  3. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  4. VŠEDNÍ CESTOU. (Vladimír Houdek)
  5. MASKA MRTVÉ MLUVÍ (Otokar Fischer)
  6. DVĚ OČI. (Karel Boromejský Hájek)
  7. ABYS NEVIDĚLA. (František Taufer)
  8. POLNÍHO KVÍTÍ BRATR. (František Taufer)
  9. VIA CRUCIS. (Xaver Dvořák)
  10. SLZA (Arnošt Procházka)