VIA CRUCIS.

Xaver Dvořák

Je noc, je stín a s nebe prší tma, a bolest těžce padá za nima vždy níž a hloub, vždy hloub a níž, kde Golgatha, se marně ohlížíš. Dál! Kříž svůj vem a vlec jen dál, mé srdce citlivé je těžší skal, a rány osleplé už krve nedají: mou duši řežou, oschlé po kraji. Mdlo k smrti! Tělo drtí nový pád; by nemělo sil už nikdy vstát! – a přec se přímí znovu v zbytku sil. Jak dlouho ještě! A jak dalek cíl! Hle na krvavé cestou šlépěji mé naděje se všechny ztrácejí, a z víry sladké všechen spadl květ: v tmách nebesa – zem nevidět! To těžká cesta jest, od té chvíle víc, co shasly nejsladší všech zřítelnic: tak jít, tak jít! tak sám, tak sám! a vědět, na té cestě křížové že již tě, matko, nikde nepotkám!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1483. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. MARNOTRATNÝ SYN (Rudolf Medek)
  3. XVII. Vždy třetí s půlnoci – co, proč mě budí? (František Leubner)
  4. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  5. NOC MĚSÍČNÁ... (Kamil Berdych)
  6. MODLITBA ZA MRTVÉ (Viktor Dyk)
  7. VI Toť jednoduché: Spolu půjdeme (Viktor Dyk)
  8. SMUTNÉ PÍSNĚ. (Zikmund Winter)
  9. UKOLÉBAVKA (Vladimír Frída)
  10. Troska vášně. (František Sís)