* * *

Božena Benešová

Zapadlo slunce... Ne, tma nepřekvapí, musela přijít, člověk předem ví to... A náhle cítí vzpomínkové drápy, a něčeho je strašně, strašně líto. Tak znova začít... Tichými jít rytmy v mladičkém sadě, sotva porozkvetlém, lehounkým krokem z pohádkových přítmí za prvním jitrem, za vítězným světlem. V tušení jeho rozechvěle bdíti, růst ve člověka, který neleká se záplavy slunce, a jenž volným cítí se v jejím sálavém a čistém jase. Tys běžel však a mhouřil oči stále... Ó, něčeho je strašně, strašně líto... Noc přišla, noc... Tak ostře? Nenadále?... Musela přijít, člověk předem ví to.

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

235. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KOVÁŘ A SMRT (Jaroslav Vrchlický)
  2. Jedna z posledních kapitol. (Josef František Karas)
  3. None (Svatopluk Čech)
  4. PRO JEDNU CHVÍLI. (Antonín Klášterský)
  5. Zjevení na bojišti. (František Kyselý)
  6. Rýč a pluh. (Adolf Heyduk)
  7. DOMA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Ve starém krunýři. (František Serafínský Procházka)
  9. HAVRAN (Jan Opolský)
  10. Bledý, mrtvý den, ( H. Uden)