POHÁDKA.

Božena Benešová

Hle, pohádkový princ má krutý žal, již turnaj netěší jej ani lov... Tu dlouze zadumal se starý král, sbor mudrců a starců povolal, a vyslech’ příval těžkých, marných slov. Pod hradem stojí uhlířova chýš, v ní dívka svižná jako z vrby prut si zpívá... Hlas se nese v modrou výš... Sbor mudrců je unavený již, a nevyléčen kralevicův trud. Jen z okna hledí strašidelně bled, ne žal, již dravost z očí jeho žhne... Svůj zlatem okovaný bičík zved’, sbor starců vyhnal, na vraníka vsed’ a vrátil se až devátého dne. Hrad černě obili. Zněl sten a kvil až před brány. On vstoupil. V očích zášť již pohasla. Jak dítě mírný byl, když kajícně zas otce políbil, a lesním kouřem voněl jeho plášť.

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

341. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Políčka malá, sedláček chudý, (František Odvalil)
  2. JAN HUS. (František Kvapil)
  3. UVÍTÁNÍ. (Ladislav Arietto)
  4. VAE VICTIS! (František Kvapil)
  5. Stébla k nebi ženou – (Adolf Heyduk)
  6. POSLEDNÍ CESTA. (Ferdinand Písecký)
  7. LXXV. Vůkol vše vadnutím voní, (Adolf Heyduk)
  8. POSLÁNÍ (Božena Benešová)
  9. PORTRÉT MÉ TETY. (Josef Svatopluk Machar)
  10. VE DNE A V NOCI. (Antonín Klášterský)