S hvězdami.

Adolf Brabec

Hvězd pluje zvratným vesmírem na tisíc různým cílem, na každé v štěstí rozsilém se spřádá bouře s mírem. Jsou hvězdy, které věnčí zem jak z kvítí modrým pásem snů krásných, nových řetězem, když svým se třpytí jasem. Když potkají se za sto let, se jas jich slzou třpytí, za sebou neslo žití. A když se loučí spolu teď, by letěly dál, plály, se hlédly za tisíce let, je černé mračno halí. Zlá hvězda jiskří zelené na dobrou hvězdu oči, pak září svojí zbělené se vesmírem dál točí. Tak naše láska žitím jde, tím těžkým bouřným žitím, i kdo se s hvězdou nesejde, též dál jde vlnobitím.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

658. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tys měsíc v krajkách mraků (Adolf Racek)
  2. Labutě. (Xaver Dvořák)
  3. U moře, když je viděl po letech. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Mlhoviny. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NOC. (Antonín Klášterský)
  7. ZA NOCÍ BÍLÝCH... (Josef Merhaut)
  8. Hvězdná noc. (Alfons Breska)
  9. Magické světlo své krásné (Josef Holý)
  10. Hvězdičkám. (Eliška Krásnohorská)