Za mrtvou herečkou.

Adolf Brabec

Je mrtva herečka a dvaadvacet roků, co krásných slov v těch slovech pohřbeno, ač člověk neznal ji, přec slzu cítí v oku, vždyť ví, že mladé žití zničeno. Jak bludné ptáče rozlétla se širým světem, jí ideálem bylo umění, když nemohla být hvězdou, byla aspoň květem, v srdci touhu, v očích nadšení. Co bojů, sklamání as zažila v tom žití, na prknech, která znamenají svět, kde vavřín hledala, tam našla uschlé kvítí, ač sama rozkvetla, jak čarný květ. Ó, mrtvý květe, škoda tvojich mladých roků, co krásných snů v nich leží zborceno, kdo pohřeb tvůj zřel, slzu cítil v oku, vždyť tušil, co snů krásných ztraceno...!

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

97. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Květinářka. (Jaroslav Vrchlický)
  2. XXXIV – Žijícím budiž lehký život, (Viktor Dyk)
  3. MARNO! (Jaroslav Vrchlický)
  4. DNY ZÁŘIJOVÉ (Viktor Dyk)
  5. LÁSKA UMŘELA... (Josef Kubelka)
  6. DIVADLO SVĚTA (Jan Opolský)
  7. VIII. (Viktor Dyk)
  8. Betty Heningsová. (Jaroslav Vrchlický)
  9. JSOU HERKULOVÉ... (Josef Svatopluk Machar)
  10. Posmrtná díla. (Jaroslav Vrchlický)