NA HŘBITOVĚ.

Adolf Brabec

Hřbitovní se dvířka otevřela, skříply podivně ty staré mříže, jimi žena stará dále spěla, kde se v temnu zabělaly kříže. Náhrobků kde mramor pjal se bílý, tam kde vrby bělovlasé stojí, jaro kam se zlatým jasem chýlí – v mušek průvodu a pestrém roji. Žena – matka syna pochovala, chudák žena žitím perným kráčí, nebe zora sotva zlatá vstala – synův hrob juž teplou slzou smáčí.

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

92. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Emanuel Miřiovský)
  2. 68. Noc jasná byla jako den, (Josef Kuchař)
  3. REGINA ISOLANOVÁ. (Otakar Červinka)
  4. ZA RANNÍHO ÚSVITU V ATHENÁCH. (Josef Svatopluk Machar)
  5. SATANELA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. FONTANA DI TREVI. (Otakar Mokrý)
  7. Farář. (Emanuel z Čenkova)
  8. Filipina Velserova. (Karel Kučera)
  9. NA HRADĚ HUSI. (Otakar Mokrý)
  10. PRACHATICKÝ DÓM. (Otakar Mokrý)