PRACHATICKÝ DÓM.

Otakar Mokrý

V úvalu chmurném kde na tmavé lesy(J5f) zimavá mlha šedý závoj stele(J5f) v arkýřů vížek skamenělé směsi(J5f) dóm starý zdvihá boky obemšelé(J5f) jak hrdá troska korálové skály(J5f) již bouře rvaly ale neurvaly(J5f) Jen černá kavka popelavé káně(J5f) se vzkřekem krouží kolem vetché báně(J5f) a vlašťovice s lesklých křídel kmitem(J5f) si hnízdo staví pod kostelním štítem(J5f) O dóme starý s tváří zimnou bledou(J5f) co věků přešlo přes tvou lebku šedou(J5f) co hromných bouří v časů burácení(J5f) se vepsalo zde krví do kamení(J5f) V plamenné zhoubě když tvá báň se chvěla(J5f) když kosila smrt pokolení celá(J5f) když hrůzy moře přívalem se lilo(J5f) tvých zvonů srdce teskně jenom bilo(J5f) a rány boží s utajeným vzdechem(J5f) tvé klenby zbožným opáčily echem(J5f) O dóme šedý ve tvé lebce staré(J5f) jaké to báje líhnou se tam jaré(J5f) jak nesčetné ty švítořivé roje(J5f) jež každým rokem rodí římsy Tvoje(J5f) Ta dávných věků fantasie mhavá(J5f) jež k nebi vznesla klenutí ta tmavá(J5f) a do zdí v divném zaklela zde ladu(J5f) kamenných nestvůr pitvornou tu řadu(J5f) dál osnovu svou tajůplnou skládá(J5f) s ní duch můj vlákno chmurné zvěsti spřádá(J5f) Loď chrámu plna až po ambit tmavý(J5f) se v divé směsi tísní lidu davy(J5f) a chví se vlní jako moře klasů(J5f) ubledlé líce v němém tonou žasu(J5f) příšera hrůzy ze všech zraků zeje(J5f) a srdce všech se jednou bázní chvěje(J5f) Vysoký oltář pustý bez okrasy(J5f) v hlubokém smutku zastřen tmavým flórem(J5f) a kněží řada dojímavým sborem(J5f) z missálů černých chvějícími hlasy(J5f) proroka žalmy teskné prozpěvuje(J5f) na tvář se vrhá k stupňům mramorovým(J5f) Hromnice žlutá oltář osvěcuje(J5f) varhany zvučí s kostelního kůru(J5f) a myrrhy oblak dýmem lazurovým(J5f) se plíží k oknům malovaným vzhůru(J5f) Je hrůzy den dnes naříkání žalu(J5f) Žižkových vojů vlna bouřná dravá(J5f) strhala v noci hrázi městských valů(J5f) lítého boje smrtonosná vřava(J5f) ulice města šumně zaplavila(J5f) Táborský vůdce v prudkém hněvu hnutí(J5f) přísáhl pomstu děsnou Hospodinu(J5f) za hrdopyšné míru odmítnutí(J5f) Již táhnou voje ve praporů stínu(J5f) hetmanských polnic ve třeskutém znění(J5f) víření bubnů houfnic rachocení(J5f) vozová hradba černá zasmušilá(J5f) kolesem těžkým hřměla po dláždění(J5f) Vše porubáno hrstka malá zbyla(J5f) ta v divém zmatku prchla do kostela(J5f) kde uděšené dlelo shromáždění(J5f) Portálu křídla již se otevřela(J5f) a z chrámu hlasné zazvučely steny(J5f) v modlitby šeptu varhan dutém hlase(J5f) splývaly teskně v šumot pomísený(J5f) pak hluché ticho znova klenbou vládlo(J5f) jak na rakev by těžké víko spadlo(J5f) Vozové hradby nedostupné valy(J5f) železným kruhem boky chrámu spjaly(J5f) a srubnic jícny houfnic děsné tlamy(J5f) metaly kule chrámu arkádami(J5f) Kde před kostelem plísní krytá šedá(J5f) Husovy školy budova se zvedá(J5f) červený prápor v štítu lomenici(J5f) vítězně zatkli boží bojovníci(J5f) s kalicha Páně žhavorudým znakem(J5f) Ve stínu jeho teskným snivým zrakem(J5f) pohlížel Žižka v okna chrámu tmavá(J5f) ponořen v dumy Čelo ovívala(J5f) labutím chmýřím peruť snění hravá(J5f) a v duši jeho sladce zavznívala(J5f) snů čarovábných hudba kolébavá(J5f) tajemných zjevů tíseň čarolesklá(J5f) se luzným pestrým rozvinula rojem(J5f) jak v okně chrámu prachu pod závojem(J5f) obrázků řada malovaná ve skla(J5f) kam slunce paprsk třpytným zapad jasem(J5f) Své mládí uzřel S tajůplným žasem(J5f) se octnul zase v starodávné síni(J5f) Husovy školy S přísnou vážnou lící(J5f) učitel starý nad kathedry skříní(J5f) vykládal písmo z blány práchnivící(J5f) A Žižka zase zrakem roztouženým(J5f) pohlížel snivě oknem zamříženým(J5f) kde v domku nízkém bujným spjatém vínem(J5f) kyprého listí ve přísvitu siném(J5f) se mihly krásné bledé dívčí líce(J5f) a vrkoč hebký zlatohnědých vlasů(J5f) Tu děsná vřava pomísených hlasů(J5f) divokých zvuků pustá chumelice(J5f) vzbudila Žižku Bratří cepy mlaty(J5f) železné dvéře chrámu vypáčili(J5f) smrť nesli v zástup bledou hrůzou spjatý(J5f) I nastal zápas krvavý v tu chvíli(J5f) Kamenné sochy s kostelního kůru(J5f) metány dolů v tmavou lidu chmuru(J5f) a zdupán kalich zlatý se hostií(J5f) palcáty těžké okované cepy(J5f) slavily děsné v chrámu hodokvasy(J5f) a od oltáře v tmavou sakristii(J5f) kam prchal zástup divou bázní slepý(J5f) Táboři vlekli za rouch mešních řasy(J5f) řad kněží hlasně v žalmech bědující(J5f) Z Výrova Ondřej boje hřmělo heslo(J5f) a smolná břevna mocnou ve hranici(J5f) hned tisíc rukou v sakristii sneslo(J5f) Žár vzplanul rudý Opřen o sudlici(J5f) pohlížel chmurně vůdce Taboritů(J5f) jak plamen vzhůru v jasném šlehá svitu(J5f) jak dýmu kotouč dusivý se plíží(J5f) rezavým květem sakristie mříží(J5f) jež ohýbány v zoufanlivé muce(J5f) Jasněji plamen temnou kobou svitnul(J5f) a z mříže bílé zepjaly se ruce(J5f) za nimi ohně ve plápolu kmitnul(J5f) obličej ženy čarovábný snivý(J5f) zářící lící úbělových jasem(J5f) lemován dlouhým zlatohnědým vlasem(J5f) S výčitkou němou oči zmírající(J5f) utkvěly pevně na Žižkově líci(J5f) Zachvěl se Žižka výkřik bolu divý(J5f) se vydral z prsou Hrozným hlasem zvolal(J5f) Ustaňte bratří dokonáno dílo(J5f) V tom plamen prudším jasem zaplápolal(J5f) klenutí s trámů směsí hárající(J5f) se v třesku hromném do vnitř provalilo(J5f) Táborů šik se kolem Žižky vlnil(J5f) chorálem pěli boží bojovníci(J5f) Mrak dumy prchl zvolna vůdci s čela(J5f) Pohřběte velel mrtvá zrádců těla(J5f) a dodal teskně Slovo své jsem splnil(J5f)

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

5. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zlatá Koruna. (Otakar Mokrý)
  2. NA HRADĚ HUSI. (Otakar Mokrý)
  3. Z hor. (Herma Pilbauerová)
  4. SATANELA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Žertva. (Eliška Krásnohorská)
  6. Husův kámen. (Otakar Mokrý)
  7. NOC. (Irma Geisslová)
  8. Týnskému chrámu. (Otakar Mokrý)
  9. Dívčí kámen. (Otakar Mokrý)
  10. Vy zadumané, žluté rozvaliny, (Otakar Mokrý)