Žertva.

Eliška Krásnohorská

V černé hloubi půlnoci a lesa(T5f) stín kde mezi obrovitá těla(T5f) šedých dubů nahrnul svůj příval(T5f) by co potopa tu zkamenělá(T5f) vzdorně jako na věky se stmíval(T5f) v pustém tichu v němžto pod nebesa(T5f) podestlány z korun nepohnutých(T5f) mrtvým bouřím spícím větrům lůžka(T5f) stanul člověk před podobou bůžka(T5f) uschovanou v stromu prsou dutých(T5f) Stojí drže v obou pěstech pádných(T5f) vzhůru mlat svůj k ráně napřažený(T5f) míří pevně aby ráz byl jistý(T5f) ráz v to místo kde tkví sochy noha(T5f) Opodál však mezi křovin listy(T5f) plíží se dvé bodů jasně žlutých(T5f) dvé to jisker slídivých a zrádných(T5f) zrak tam svítí lačné vlčí feny(T5f) Na člověka jenž tu číhá míře(T5f) zdrcující ranou v svého boha(T5f) aniž tuší v skok se chystá zvíře(T5f) Stojí náhle spjaté pěsti sklání(T5f) mlat svůj pouští k zemi na niž kleká(T5f) v roznícení ducha Odpusť volá(T5f) odpusť Smírně shlédni na člověka(T5f) jenž ti hrozil Měj s ním slitování(T5f) Oheň v svaté nádobě již čeká(T5f) odpusť Již ti žertva zaplápolá(T5f) trojnásobně hojná za mou vinu(T5f) Nebešťane odpusť země synu(T5f) A již na tvář bledou k zemi padá(T5f) žrece odbojného hlava mladá(T5f) kadeř dlouhá v temno splývá s čela(T5f) a jen říza z hloubi tmy se bělá(T5f) v oko šelmy Ta se v stínech blíží(T5f) bezbrannému lupu neslyšána(T5f) jako přízrak šelma krokem duchů(T5f) Tajíc dech svůj horký již naň shlíží(T5f) z dáli skoku lačně rozhárána(T5f) On se pohnul V mocných citů vzruchu(T5f) štíhlou postavu svou bílou vznesl(T5f) před bohem kde byl tak nízko sklesl(T5f) Zbožnou rukou skládá na balvany(T5f) v oltář sestavené dar svůj štědrý(T5f) jejž byl s těžce schýlenými bedry(T5f) před půlnocí přinesl sem skrytě(T5f) za tmy slepé než by na blankytě(T5f) zbělelo se od východní strany(T5f) v žertvu tajnou otcovskému bohu(T5f) A když nakupeny v oblém stohu(T5f) plody země její klasy zlaté(T5f) vypěstěné v blahých dobách klidu(T5f) na dědičné půdě jeho lidu(T5f) vyňal oheň z nádoby své svaté(T5f) jehož jak své zřítelnice střehl(T5f) v každý čas Teď na oltář jej staví(T5f) Hle tu plamen jak by zlatým květem(T5f) z ozlacených stébel povyšlehl(T5f) sterý kalich ztepilý a žhavý(T5f) pne se k výši sterá jiskra letem(T5f) jako zlatokřídlý motýl vzhůru(T5f) třpytně v modravou se ztrácí chmuru(T5f) nach i světlo jako z poupat srší(T5f) na něž plápolavá rosa skmitá(T5f) růžová i zářná bleskovitá(T5f) Plamen výš a výš své témě vrší(T5f) jako zlatý sloup se k nebi přímí(T5f) ovinutý věnci ohnivými(T5f) z jichžto květů hvězdy k zemi prší(T5f) V blesku nádherném tak obrovitá(T5f) žertva slavně plane pod oblohu(T5f) žreci věštíc že jest milou bohu(T5f) Žrec pak jako plamenem tím jatý(T5f) volá vznícen Ne ó věčně svatý(T5f) nikdy zbaběle tě nerozdrtí(T5f) ruka moje v hoři beznadějném(T5f) jež mě zachvátilo touhou podlou(T5f) bychom nespěli již v náruč smrti(T5f) v zápas za své bohy s vrahů hejnem(T5f) s cizáckou k nám vpadajících modlou(T5f) Odpusť bože otců mých i dědů(T5f) že jsem v zoufalosti chtěl tě skácet(T5f) aby nezbylo již po tom sledu(T5f) zač by vnuk se prahl zakrvácet(T5f) aby vymizela stopa každá(T5f) po tom co nám bývalo tak svato(T5f) že jsme tisíckráte mřeli za to(T5f) Zděsila mě lidu mého vražda(T5f) Chtěl jsem by nám heslo bylo vzato(T5f) jímž nám srdce k oběti a muce(T5f) tisíckráte nadšeností vzňato(T5f) Zachvěl však se mlat v mé bídné ruce(T5f) která chěla této země děti(T5f) k spáse svatozradou zaváděti(T5f) Chtěl jsem by tě lid můj zapřel pane(T5f) a by zpustly svatoháje tvoje(T5f) zaúpěl jsem Ať nám nezůstane(T5f) čeho hájit dlouhou hrůzou boje(T5f) ať dá minulosti zapomnění(T5f) již nám oddech smír a vykoupení(T5f) Ne Ten plamen žertvy nechať svítí(T5f) daleko i věčně ve budoucnosť(T5f) Žádný člověk co jich země hostí(T5f) žádný národ není hoden žíti(T5f) kdyby zašlapal své posvátnosti(T5f) v srdci zpustlém zahladil jich jsoucnosť(T5f) v co věřím vroucně věřit mohu(T5f) co tak draho že v to věřit musím(T5f) co jak duše zrodilo se se mnou(T5f) toho nikdy v srdci neudusím(T5f) toho nezastrou mi rouškou temnou(T5f) proudy krve za to prolévané(T5f) Co tak svaté co tak svrchované(T5f) tomu v oběť pálím svému bohu(T5f) srdce své svůj dech i vše své žití(T5f) rozkoš bujarého žilobití(T5f) i to všední líné blaho klidu(T5f) v němž se vleče kdo se boje štítí(T5f) V oběť pálím osud svého lidu(T5f) Nechaťjest mu v srdce rvoucích bojích(T5f) krvácet byť marně a pak mříti(T5f) ale nikdy posvátností svojich(T5f) nikdy co mu bohem nezapříti(T5f) Žij ó bože žij a budiž slaven(T5f) v srdci mého lidu do skonání(T5f) Žij dej i lidu svému žíti(T4f) Přijmi zaň ó přijmi v oběť milou(T5f) tuto ruku moji provinilou(T5f) a tím žárem jehož cítím plání(T5f) v srdci až buď veleben a zdraven(T5f) V unesení jásavém již vkládá(T5f) pravici svou v rudý plamen mužně(T5f) modrý dým se v stromy vznáší pružně(T5f) jako sivá holubičí stáda(T5f) Zruměnělou čarotklivou září(T5f) jížto sálá žertva na oltáři(T5f) zjasnily se lesa stíny mračné(T5f) Ale před obětních žárů leskem(T5f) zvířecké již oči šelmy lačné(T5f) s bázní prchly v svatoháji českém(T5f)

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

70. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOC. (Irma Geisslová)
  2. TAJNÁ POUŤ. (Eliška Krásnohorská)
  3. Z hor. (Herma Pilbauerová)
  4. PRACHATICKÝ DÓM. (Otakar Mokrý)
  5. 68. Noc jasná byla jako den, (Josef Kuchař)
  6. Husův kámen. (Otakar Mokrý)
  7. NA KRAKOVCI (Jaroslav Vrchlický)
  8. NA HRADĚ HUSI. (Otakar Mokrý)
  9. U sochy krále Jiřího na Vranově. (Jan Nálevka)
  10. V PRACHATICÍCH. (Otakar Mokrý)