Týnskému chrámu.

Otakar Mokrý

Ty chráme Týnský s věží štíhlých zdobou, jak hledíš vážně z domů lomenice, jež vyrostly nad chmurnou Tvojí kobou jak nad mohylou v hvozdu borovice. V Tvých římsách, smělým vykroužených zmachem, jen ptáče tíká v poletnutí plachém, a z portálu Tvých čarotklivé něhy vichřice času bezcitnými šlehy neladné ssutky v hluchou dlažbu smétá, jak listí buků mhavé za jeseni... V tvých klenbách pavouk šedou přízi splétá kol obrazů, jež v truchlém zapomnění tu práchniví a tlejí ode věků, jak v pusté ladě uschlé, plané hloží, ač tak jsou plny půvabu a vděků, jak by je byla nesmrtnými rysy na plátno vdechla v šťastné chvíli, kdysi v zášeří věků sama ruka boží! Tak zimno tu, že v líce chodce vanou zapadlých věků dechy ledovaté a noha jako řadem popelnicí tu smutně kolem oltářů se šine... A přece slavným, velebným Jsi, Týne! a požehnány klenby Tvoje svaté! Zde, dvou těch vížek štíhlých pod ochranou úmluvy archa, milá Hospodinu, od věků slavně, nerozborně stála! Zde Bůh, ve sudbách svojich nevystihlý, uložil vlídně v posvěceném krovu, kvetoucí věčně holi Aronovu, zástavu spásy, z bědy vykoupení! V Tvých klenbách šerých vždy se zelenala naděje haluz, – míru holubice Tvou římsu šedou vždycky oblétala... Tvých zvonů srdce nikdy nezavzdychlo, vždy tlukouc klidným, odměřeným tepem; při jejich zvuku zmlkalo a tichlo, jak v přísný povel šelem krotitele, co v reji vášní šíleném a slepém hruď země této bědné, osiřelé, divokým spárem sápalo a rylo... Když chvíle hrůzy nad krajem se tměly a k smrti teskno v chorých Čechách bylo – Tys jediný byl v nouzi vrchovaté, jehožto věže, zbožně k nebi vzpjaté, v modlitbě vroucí nikdy nezemdlely...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

23. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SATANELA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Zlatá Koruna. (Otakar Mokrý)
  3. Vy zadumané, žluté rozvaliny, (Otakar Mokrý)
  4. TAKÉ MODLITBA. (Eliška Krásnohorská)
  5. PRACHATICKÝ DÓM. (Otakar Mokrý)
  6. Dva průvody. (Otakar Mokrý)
  7. POPELKA. (Otakar Mokrý)
  8. NA HRADĚ HUSI. (Otakar Mokrý)
  9. REGINA ISOLANOVÁ. (Otakar Červinka)
  10. 2. Ještě jednou jen, (Václav Bolemír Nebeský)