ROZLOUČENÍ.

Adolf Brabec

Tvůj žhavý zrak zřím dosud pláti a poslední Tvé slovo šeptá ret, já nechtěl žít ni umírati, jen Tebe, drahá, přál jsem si mít zpět. A smutné dny a roky plynou – ó první láska nezná času let, jdu sám jen pouští nehostinnou, kde nevykvete žádný pro mne květ. Kdo zmařil mladý život krátký? V dál odlétla’s a kde jsi, drahá, teď? to vše dnes patří do pohádky a děsné nic je krátká odpověď. Mně zdá se, život jak Tvůj čistý, byť krátký jen, že také štěstí jest, když květy pučí sem tam místy a snů ve skráni víc než v nebi hvězd. Já přečkal onu bouřnou dobu, já hledal Tě, když šla jsi tiše spát. Až roky přejdou, zda u hrobu též mého někdo bude v pláči stát?

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

369. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NAD HROBEM. (Adolf Brabec)
  2. MRZÁK A KRÁSKA (Jiří Mahen)
  3. Žijte jen. (František Sís)
  4. IV. (Milan Fučík)
  5. Hrozno! (Adolf Heyduk)
  6. IV. Kdo jsi nenatrhal sobě (Augustin Eugen Mužík)
  7. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  8. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  9. Bez. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Před bojem. (Jaroslav Martinec)