XXVI.   TULÁKOVA ELEGIE NA PTAČÍ SMRT.

Richard Weiner

Mých úzkostí již neokrášlí, nesdílí radost mou, zázraky, jež jsme spolu našli, jsou pohlceny tmou, neb ten, jenž vzdušno v lásce míval, neb ten, jenž marnost oslavil, jej bezmilostný proud mi vyrval a odplavil. Návratu mého den se ročí, den jeho zrození. Mužíček plazí po úbočí se z lesa k osení. Kříž na věži se opět zlatil jak tehdy, v ráno nejkrasší, leč co mi vše, jenž smutně ztratil to nejdražší. On, který v posled, poustevničím jat slovem, tiše šel, snad v blahu dlí. Leč mně je ničím, já zcela osiřel. Neb jen co tryská, zvučí, prýští, má tulák rád – a v zášeří, v nichž mír jest blaženosti příští, on nevěří. Byl, zpíval, létal – není. Já v němém podivení zřím jeho život teď. Jdu poli z lesa k městu. Kdy uvěřím, že jest tu ve ptačím zhynutí života přípověď?

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

279. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠÍLÍCÍ MALÍŘ. (Otokar Fischer)
  2. RECITANDO. (František Leubner)
  3. IN VOCE EXULTATIONIS ET SALUTIS (František Leubner)
  4. PIETRO TORRIGIANO. (František Leubner)
  5. XIV. Má zkušená bábo – budiž Vám lehka zem! – (František Leubner)
  6. Sny. (Ervín Špindler)
  7. INTERLUDIUM. (František Leubner)
  8. PŘÍTELI. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. HORA ATHOS. (František Leubner)
  10. XI. Buření byť jen zarostl, (František Leubner)