XII DYNASTIE

Richard Weiner

Pokolení zvuků počíná němotou stálice užaslé že jest a sváží se po stříbrném laně které napiali spící když okno kudy město ještě bdělo zastřeno Rozněcovač sluncí vykřikl poznav se všemohoucím a nikdy nezví hvězdy křikl-li úzkostí či žasna Odevšad sálají echa bělejší vysmáhlých pouští neboť onen tam promluvil: „Proč nemohu nechtít?“ řek’ Pokolení zvuků větví se do srdnaté hrůzy lampáře sluncí On ještě doufá – – co hvězdy však jež nevědí kde přistát a přístavů se bojí? A stříbrných těch lan zkad jako ohňostroj srší nenávist k němu jenž zarputile němé odpovědi čelí nemžikaje Pokolení zvuků vymírá ševelem louten zavěšených zázračně v prázdno Útěšná ty hro! Tak jako by ony jediné viděly za děsnou tu zeď Co že tam je co tam vidí že posléze uchlácholí přece jen náš stesk náš stesk jenž proto tak ohavně zlý že neví proč? Či snad je, sprostné, vybral vědoucí za tlampače?

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

531. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HISTORIK (Otokar Fischer)
  2. NOCÍ JSME PLULI. (Arnošt Ráž)
  3. SMRT (Alois Jirásek)
  4. POMLUVA. (Josef Svatopluk Machar)
  5. KRVAVÝ ZÁPAD. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PŘI ZVUKU FUJARY. (Adolf Heyduk)
  7. Mrtvým. (Jaroslav Vrchlický)
  8. CHVÍLE PŘECHODŮ. (Adolf Červinka)
  9. NIPPON (Hermor Lilia)
  10. XVI. Po táboře jak jsem chodil v šeru (Antonín Klášterský)