TATA ŽIJE.

J. B. Polom

Padlo drvo na tatíčka... Kriste, vzkřes jej, nebožtíčka, nech ožije! Jaký klas to vichr zlomil: hrozný pád jej navždy schromil! Jen když žije! Žije. Ale Bože, Bože, měsíc už se nehnul s lože: bídně žije. Přijel doktor kde jen jaký: „Nevstane,“ dí, „není čáky, div, že žije. Lék mu vlády nenavrátí – lépe dobrých soust mu přáti, dokud žije.“ Děti – což ty! Hlad nech mají, jen když chorý sám se nají... Jí a žije. Trvá to tak léta, léta, duše z těla neodlétá – žije – žije. Ó, ten čas jak voda běží a ten Lazar leží, leží – darmo žije. Z pně, jenž málem kdys jej dobil, kolik truhlář rakví zrobil –! Tata žije. Tuhne, tvrdne srdce dětí, láska víc tam nezaletí, hněv tam žije. Hněv, že jícen upomíná, proč mu chléb sní huba líná –: nač ta žije?! – – – – – „Zkrať ty muky, zkrať, ó Bože! Nač má vadit zde to lože? Radš ať hnije!“

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

223. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pohádkář. (Adolf Heyduk)
  2. Všichni čekají, a on ne, neumírá! (Josef Holý)
  3. Bába doktorka. (Rudolf Pokorný)
  4. Paření komu zdrávo? (František Vladislav Hek)
  5. ZDE KVETOU RŮŽE... (Josef Svatopluk Machar)
  6. Pohřeb. (Adolf Heyduk)
  7. Zrádce. (Adolf Heyduk)
  8. X. Tichý růvek leží pozapadlý, (Jan Neruda)
  9. MUDRCOVA SMRT. (Karel Leger)
  10. XVIII.   Měsíc mrtev. Při něm ve prodlení (Jan Neruda)