PŘEDJAŘÍ.

Petr Křička

Co stružek, pramínků – a každý tolik řečí! Hned vodou ve sněhu se každá šlépěj plní i v útlém ozimu, zkad uhání pár srní, zvětřivší nebezpečí. Blátivou silnicí se k městu voják loudá. Že Rus je na Odře? Děs na Rýnu a zmatek? Vzal čert i vlastní krov a nejen v Polsku statek, jímž Führer vnadil blouda! A ranec přehodiv, dál k nádraží se plouží. Je k vlaku věru čas! Kam však by spěchal tuze? Jej baví cestář víc, jenž vodu svádí k struze, lesk slunce v kalné louži, i skřivan v blankytu, jenž houby staraje se, zda Němčík poslouchá, svých trylků bůstky střásá: „Christos voskres!“ už rusky šibal jásá. Vo istinu voskrese!

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

53. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IV. PRSTY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. CESTOU (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Nad knihou písní Aristida Bruanta: Dans la rue. (Emanuel z Čenkova)
  4. Zimní krajina. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Co slyším doma. (Antonín Klášterský)
  6. LETNĚ ODĚNÍ ŠLI V PRVNÍM MRAZU (Antonín Sova)
  7. BIČ. (J. B. Polom)
  8. NA NÁDRAŽÍ. (Karel Babánek)
  9. ODJEZD VOJÁKŮ. (Antonín Sova)
  10. V den 8. srpna. (Karel Hlaváček)