Co slyším doma.

Antonín Klášterský

Padá sníh a mlha šedá, pták sed’ žlabu na pokraji, piští zimou. U souseda malou rakev zatloukají. Z ulice sem ruch zní pilný, šum a hukot velkých davů, z dola hrčí stroje dílny jako voda podle splavu. Nahoře si děvče zpívá od úsvitu do večera, hluboká i skotačivá střídá se tu píseň sterá. A ta píseň a ty rány, pískot ptáka, hukot stroje padá ke mně, zadumaný jenž se tratím ve sny svoje. Padá ke mně smutná, sladká, ze všeho se píseň slije jako fragment, passage krátká z nekonečné symfonie.

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

18. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zimní krajina. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Hnízdo. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Nad knihou písní Aristida Bruanta: Dans la rue. (Emanuel z Čenkova)
  4. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  5. CESTOU. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Konec saisony. (Josef Svatopluk Machar)
  7. IN MEMORIAM ERVÍNA TAUSSIGA (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Pták ubohý se krátkým ozval tikem, ( H. Uden)
  9. XVIII. ZAVÍRÁM KNIHU... (Jaroslav Vrchlický)
  10. II. SEBEVRAŽDA V KAMENNÉM MLÝNĚ. (Josef Merhaut)