II. SEBEVRAŽDA V KAMENNÉM MLÝNĚ.

Josef Merhaut

Tak tichá bydlela vedle nás, – bílá a slaboučká pára, jakoby obláček mhy se třás’ – nad loukou ubledlou s jara, v březnovém mlžení jara. Dny celé hrála jen na klavír – přes zeď mi znělo to k stolu, jako když vichrů hvizd a vír se snětí sráží květ dolů, do kalných kaluží dolů. A pak se ztratila. – K řece kdes zbloudil ten obláček páry, – vítr, jenž hnal ji tam, vzteklý děs, chyt’ ji v své hladové spáry, v své ledové, bezedné spáry. – Slaboučkou pak ji už do vln vmet’, s vodou ji smíchal bez otázky – – A pak dál nadutě k městu lét’ ten vítr toulavé lásky, brutální, švihácké lásky.

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

415. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nad knihou písní Aristida Bruanta: Dans la rue. (Emanuel z Čenkova)
  2. Zimní krajina. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  4. IN MEMORIAM ERVÍNA TAUSSIGA (Stanislav Kostka Neumann)
  5. V den 8. srpna. (Karel Hlaváček)
  6. Co slyším doma. (Antonín Klášterský)
  7. Ve službách železného oře. (Ferdinand Tomek)
  8. 2. Kout země zasněný lehce, (Karel Babánek)
  9. X. Causerie o flirtu. (Jaroslav Vrchlický)
  10. NA KŘIŽOVATKÁCH. (Josef Svatopluk Machar)