Jitřní ticho po silnici jitřní ticho na poli(T8m)
aj kdo se to ku výstavě hned po ránu batolí(T8m)
Kabelu má na rameni(T4f)
cizincem však jistě není(T4f)
aspoň zná se jak je vidět velmi dobře v okolí(T8m)
Oblé tělo oblé tváře které nikdy neztrácí(T8m)
smavý úsměv jakým pouze honosí se dobráci(T8m)
z převlečníku kapsy čouhá(T4f)
zápisník a tužka dlouhá(T4f)
můj ty pane toť pan Brouček známý pražský domácí(T8m)
Týž jenž podnik slavný výlet ve patnácté století(T8m)
jenž si hračkou jakož známo ku měsíci vyletí(T8m)
naposled pak v slavném sboru(T4f)
básníků a profesorů(T4f)
na výstavě jubilejní dal se také viděti(T8m)
Dnes si schválně trochu přivstal nechtěl zůstat pozadu(T8m)
za těmi kdo noří v krásy lidových se pokladů(T8m)
však ni množstvím lidu dát se(T4f)
odehnati od té práce(T4f)
z dusu na vzduch byť jen kamsi v restaurační zahradu(T8m)
Ale dnes to bude jiná jakby čet stať po stati(T8m)
bude poklad za pokladem nerušeně zkoumati(T8m)
a pak teprv až se davy(T4f)
vhrnou proudem do výstavy(T4f)
bude moci jí a sobě náležitě zavdati(T8m)
Tam už vítá lesklá báň ho lidového paláce(T8m)
a už teplem vlastenectví cítí mile prohřát se(T8m)
když pak jako přede lety(T4f)
prošel těmi turnikety(T4f)
oct se opět jako tenkrát v utěšené pohádce(T8m)
Známý obraz zachytily oči páně Broučkovy(T8m)
tentýž prostor tentýž palác kolem tytéž budovy(T8m)
ale ani jediného(T4f)
na nich slova německého(T4f)
od času to jubilejní věru pokrok hotový(T8m)
Dál jde přímo ku paláci vejde hned se v levo dá(T8m)
co tu skvostů vytrysknuvších přímo z duše národa(T8m)
teď jen brejle ale zle je(T4f)
marně hledá nejspíše je(T4f)
nechal doma na stolečku přeškoda ach přeškoda(T8m)
Co teď dělat drobných skvostů na každé tu prostorce(T8m)
jíti zůstat tady nesmí pranic snížit na sport se(T8m)
a co takto uvažuje(T4f)
kdos jej vlídně pozdravuje(T4f)
druhdy jeho podnájemník nyní zdejší dozorce(T8m)
Jaké štěstí ten snad bude brejle mít ó nikoli(T8m)
Ač už starcem má prý pořád oko ještě sokolí(T8m)
však on v skříně pološeru(T4f)
ukazuje k brejlí čtveru(T4f)
praví žertem Račte prosím jen si vybrat libo li(T8m)
Aj pan Brouček zjasniv tváře do té sbírky brejlí sáh(T8m)
po chvilence zcela vážně jedny k svému nosu táh(T8m)
a pak přes jich tvar a stáří(T4f)
i dozorce úžas v tváři(T4f)
s horlivostí badatele rozhlížel se po stěnách(T8m)
Bože můj co za brejle to nikdy neměl takových(T8m)
až se všecek pozatřásl dojmem vjemů zrakových(T8m)
v čem až dosud vídal trety(T4f)
zřel teď vzácné krásy květy(T4f)
jasně prosté prostě jasné jako moudrost v příslovích(T8m)
A ať kráčel kudykoli každou chvílí skrze skla(T8m)
brejlí těch mu nějaká se zvláštní krása zableskla(T8m)
mnohdy pak se všechno před ním(T4f)
slilo v jedno mžikem jedním(T4f)
to když slza překvapením v oku se mu zaleskla(T8m)
Tak než prošed celý palác vytáh z něho paty ven(T8m)
s vlasteneckou pýchou poznal co vše tady ze hřiven(T8m)
lásky lidu ku životu(T4f)
na hromadu sneseno tu(T4f)
jeho duše z chat a statků ze mlýnů a mysliven(T8m)
Však i v jiných pavilonech divy věru divoucí(T8m)
vzbuzovaly v mysli jeho úžas stále rostoucí(T8m)
při tom se mu zdálo všady(T4f)
že zří jasně do záhady(T4f)
proč to velké české srdce nebylo lze dotlouci(T8m)
V jednom vidí samé zbraně od mlatu až ku meči(T8m)
zdají se mu sněmovati která k vlasti bezpečí(T8m)
byla ze všech nejvíc činna(T4f)
a z nich byl ač sláb jak třtina(T4f)
mezi těmi smrtonoši píšící brk největší(T8m)
V jiném opět s žasem vidí výš a hloubku prostoty(T8m)
velikou to kdysi slávu Českých Bratří Jednoty(T8m)
ach a ta z těch knih se zdá mu(T4f)
vytištěných v Amstrodámu(T4f)
češtěj zářit než tak mnohé drahocenné klenoty(T8m)
A pan Brouček celý zmámen velkostí těch pomníků(T8m)
odběh na vzduch pookřáti v svěží vůni trávníků(T8m)
oddychoval z hluboka si(T4f)
otřel čelo přičís vlasy(T4f)
a pak zvolna batolil se k velikému Jiříku(T8m)
Však i zde ten Jiřík je tak velikým ó divové(T8m)
nad ním stíny ještě větší aj toť oba Janové(T8m)
bez kterých by Češi byli(T4f)
česky dávno nemluvili(T4f)
a v jich vlastech nyní vládlo pouze ticho hrobové(T8m)
A zda teď se temný dusot z dáli v sluch mu nešíří(T8m)
Vskutku mračno statných postav s přilbicemi s krunýři(T8m)
jede cvalem na komoních(T4f)
prachu mrak se zvedá po nich(T4f)
žádný klam to přijíždějí blaničtí sem rytíři(T8m)
Divná věc vždyť dnešních novin zprávy jsou tak přechudé(T8m)
beze zmínky že i Blaník průvod sem si odbude(T8m)
a tu jdou již Bohu chvála(T4f)
v jejich čele kdo to cválá(T4f)
Svatý Václav nuže nyní nám tak zle už nebude(T8m)
A tam zase s druhé strany postupují zástupy(T8m)
prostých mužů kteří vzešli z lůna české chalupy(T8m)
jsou to také bojovníci(T4f)
zbraně ducha třímající(T4f)
jimiž Vlasti své již sňali tolik bědné potupy(T8m)
Z nich tak mnozí pana Broučka svého ducha perutí(T8m)
v mladých letech unášeli nad komůrky klenutí(T8m)
a on chtěl již volat Sláva(T4f)
ale cosi zadrhává(T4f)
hrdlo mu a cos mu srdcem proniká jak pohnutí(T8m)
A ti všichni k paláci se ubírají ale ne(T8m)
kouzlem skel se proměnilo vše co zbylo z kamene(T8m)
v zosobněnou českou práci(T4f)
ana zvolna pro vlast kácí(T4f)
věže potup na cestu jí k blahu Záštím stavené(T8m)
Ah kdos hlasem něžným sladkým do Broučkova ucha vdých(T8m)
Zase sňato jedno pouto těžké pouto s rukou mých(T8m)
ale zbývá ještě těžší(T4f)
a to moji věrní Češi(T4f)
sejmou láskou tak zas budu vlastí synů velikých(T8m)
Opět zrak se zakalil mu a když si jej protřít chtěl(T8m)
strh si s očí i to kouzlo oněch divných starých skel(T8m)
okuláry padly na zem(T4f)
a on stál zas před obrazem(T4f)
jako dříve když se bez skel po výstavě rozhlížel(T8m)
Jenže teď tu ve skupinách čumí na něj diváci(T8m)
však pan Brouček zevlujícím stejnou mincí oplácí(T8m)
dav se směje láry fáry(T4f)
on si zdvihá okuláry(T4f)
a teď opět hezky zvolna ubírá se k paláci(T8m)
Spokojeně řadou lidí proplet se a vstoupil do něj(T8f)
dozorce již z dálky zdál se smát se naň jak čaroděj(T8m)
však pan Brouček v lidstva šumu(T4f)
strčil tajně korunu mu(T4f)
i ty brejle lituje jen že je nemá na prodej(T8m)
A pak vyšel druhou branou v jasnou Boží přírodu(T8m)
used a již v sebe ssaje plzeňského lahodu(T8m)
šťasten že co zří je zárod(T4f)
toho co dokáže národ(T4f)
až si znova vydobude prací zlatou svobodu(T8m)