Červánky dávno zmizely,

Gustav Dörfl

Červánky dávno zmizely, a v dáli kryl se ve tmu hrad – kol ticho, a já v tichu tom jsem slyšel sovu zaskuhrat. I myslím si: Je určeno, čí tělo zas má v hlíně tlít, však kdo by přišel na řadu, to nemoh’ jsem si vysvětlit. Až když jsem zpomněl na tebe, tu začal dole potok lát, a v srdci stále znělo mi, že už se boří Křivoklát.

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

273. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BALLADA O DIVNÉM HLASE. (Eliška Krásnohorská)
  2. Dnes zajdem sobě na hřbitov, (Gustav Dörfl)
  3. 10. Nový život. (Jaromír Březanovský)
  4. Touha po odpočinutí. (Václav Antonín Crha)
  5. Z DENNÍKU BÁSNÍKOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. LEDY SE PROBOŘILY. (Arnošt Ráž)
  7. XLIV. Já přišel po stech letech k hrobu, (Vítězslav Hálek)
  8. ZVONY DOMOVA. (Adolf Heyduk)
  9. XXI. Nad hrobem tím lípa kmetná stojí, (František Karel Drahoňovský)
  10. 121. Pochování. (Jan Petr Jordan)