ZVONY DOMOVA.

Adolf Heyduk

Ani nevím mi zvony tedy(T5f) kdy li vás ješ slyšet budu(T5f) nežli hrobník nahrbe še(T5f) na mne nasype v důl černou hrudu(T5f) Mně jste se nazvonily dosti(T5f) žete mi přát jen v posled klidu(T5f) Zazvoňte radš stejnou horoucnos(T5f) šťastnějšímu v domovi lidu(T5f) Zvoňte mu ne k smrti ku vzkříše(T5f) vždyť jsme stej všichni křivdou mřeli(T5f) volejte a zněte ke smíře(T5f) všech kdož v záští na nás zanevřeli(T5f) Mne juž mi zvony nevolejte(T5f) budu jinde spáti v zemi si(T5f) u svých drahých naposled pak pějte(T5f) Zlíbej všecky kdo tu božský re(T5f)

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

38. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NESMÍŘENÝ. (Adolf Heyduk)
  2. XXXII. Milko! ptáš se, jaký pohřeb (František Karel Drahoňovský)
  3. PAX VOBISCUM! (Alois Věkoslav Haber)
  4. II. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Dnes zajdem sobě na hřbitov, (Gustav Dörfl)
  6. XIV. (Vzpomínka.) (František Leubner)
  7. Nuž – strojte mne... (Albína Dvořáková-Mráčková)
  8. Touha po odpočinutí. (Václav Antonín Crha)
  9. MOTIV HŘBITOVNÍ. (Emanuel z Čenkova)
  10. Jarní motiv. (Emanuel z Čenkova)