XXI. Nad hrobem tím lípa kmetná stojí,

František Karel Drahoňovský

Nad hrobem tím lípa kmetná stojí, na ní zvonek zavěšen, hlas však jeho dlouhá – dlouhá léta ve vůkolí neslyšen! Provaz, jímžto rytec zvuky loudil, opadal kus po kusu! Posledněkrát smutné zněly zvuky na den jeho funusu! Srdce zvonku dozvonilo hrany – truchlořeč svou odbylo – utrhlo se – a v hrob pána svého – k jeho srdci se vrylo!

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

46. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXVII. Stál v polích hřbitov osamělý – (Vítězslav Hálek)
  2. Ballada ze vsi. (Jaroslav Vrchlický)
  3. APOSTROFA. (Adolf Racek)
  4. OPUŠTĚNÝ HŘBITOV (Antonín Klášterský)
  5. Po krisi. (Bohuslav Květ)
  6. Naděje. (Antonín Klášterský)
  7. Dítěcý hrob. (Karel Sudimír Šnajdr)
  8. Nad popelem chotě (Jiljí Vratislav Jahn)
  9. 10. Nový život. (Jaromír Březanovský)
  10. Osika. (Augustin Eugen Mužík)