PÍSEŇ.

Vladimír Frída

Slabé slunko pozasvitlo, ale v stínu leží sníh. Cos jak úsměv v očích kmitlo, kdo ví, co slz dříme v nich? A přec paprsk padne jednou v každou z nejsmutnějších lích. Po bouřích se duhy zvednou – – – Nereptám již a jsem tich.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

666. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Národní píseň. (Karel Babánek)
  2. HRACÍ SKŘÍNKA. (Bohdan Kaminský)
  3. UTAJENÉ SLZY. (František Soldan)
  4. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  5. DOLORES (František Odvalil)
  6. Přítomnost. (Boleslav L. Černý)
  7. SURSUM CORDA. (Josef Kuchař)
  8. ZVONY DOMOVA. (Karel Babánek)
  9. KLÁŠTER. (Vladimír Houdek)
  10. Prosba k jaru. (Jaroslav Vrchlický)