GALEJE.

Vladimír Frída

Jak řadou kráčejí, já zřím je v duchu, z nich každý okovů svých vleka tíž, a v budoucího zla ponořen tuchu pod biče ranou sklání šíji níž, jak ptáku závidí, jenž v čistém vzduchu své trylky volně k nebi nese blíž, má štěstí, svobodu – ti trpkou práci – bič přeruší již další meditaci. Za dlouhou řadu takých těžkých roků přec nezrosila slza jejich tvář. Je posílilo v každém trpkém kroku, když pohlédli Naděje na oltář, že z krve jejich paží, hlav i boků jim přece jednou svitne spasná zář, že jitro, v kterém Smrt je ukolíbá, jim rány jejich zacelí a zlíbá. A my, jenž okovů též nesem tíži, již na duši nám chmurný Osud dal, z nás každý trpělivě hlavu sníží a nese břímě tiše, jak je vzal. Ať nikdo k nebi spásy nepohlíží, přec žádný z nás též trpce nezalkal. Nač by se věru v oko slzy vlily, když není světla, v němž by zazářily? Tak oběma je nám jak zvěři štvané. Přec v konec oni šťastnější jsou nás. Jim v strasti té jak slední slza skane, jak slední reflex za obzorem zhas’, tou chvílí nové jitro vzplane, a z okovů jim křídla vzrostou v ráz. Až naší hmotě otevře Smrt brány, dál bude cítit duše staré rány.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1409. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MRTVÍ PTÁCI. (Richard Weiner)
  2. III. Ach, Tvoje všudypřítomné oko (Karel Hlaváček)
  3. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  4. * * * Nevyhráněných dosud roztoků drahokamů (František Rybář)
  5. Píseň Šárčina (Rudolf Medek)
  6. SLUNCE. (Antonín Sova)
  7. ČERNÝ TÝDEN. (Viktor Dyk)
  8. Zlý kníže. (Eliška Krásnohorská)
  9. KRÁSNÝ PTÁK. (Zikmund Winter)
  10. ZBLOUDILÍ. (Xaver Dvořák)