MÍR.

Bohuslav Květ

Má každý člověk jakous’ vzpomínku na májový svůj, nejkrásnější sen... k ní vrací se vždy aspoň na chvilku, když jeho života se stmívá den... Též upomínku takovou já mám: toť v osamělé škole život byl, kdy za dne ved’ jsem mládež k uměnám a večer, odvrácen od světa, snil. Tu na prahu jsem staré školy sed’ a na hory se dálné zadíval... i bylo mi, jak anděl Míru lét’ by sem a na čelo mě zulíbal...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

93. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na Volfsberku. (Vojtěch Pakosta)
  2. Tuberosy. (Jiří Karásek)
  3. Za pohádkou. (Karel Babánek)
  4. PŘÁNÍ. (Ludvík Lošťák)
  5. Co bylo moje dětství? Bázeň, touha. (Zikmund Winter)
  6. Tenké zvonky klinknou, (Josef Holý)
  7. VEČERNÍ POSELSTVÍ. (Božena Benešová)
  8. SEN (Antonín Klášterský)
  9. KRÁSNÁ CHVÍLE (Zikmund Winter)
  10. III. (Rudolf Pokorný)