ZA SVITU HVĚZD...

Bohuslav Květ

Za svitu hvězd, kdy zcela otevřeno to srdce lidské jest... na tebe, drahá ženo má a synáčku můj milený, na vás, mí drazí, vzpomínám, svou náruč v touze rozpínám... a oko zaslzeno jest... Či vše to marno jest? Práh váš snad nepřekročím víc, vás k srdci nepřivinu? Snad, Bože, souzeno mi jest, by bezduchá má líc kovovým, mrtvým zrakem v Russie širém poli nehnutě k nebi zřela za svitu hvězd?...

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

411. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 3 Tys plakala, že jsem Ti kdys (Josef Barák)
  2. Poslední prosby. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  3. MLÁDENCI. (Josef Václav Sládek)
  4. DUMA VEČERNÍ. (Augustin Eugen Mužík)
  5. MATCE. (Adolf Brabec)
  6. IX. Poslední návštěva. (Adolf Heyduk)
  7. Ach škoda, škoda nastokrát... (Adolf Heyduk)
  8. Přání. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Kletba. (Adolf Heyduk)
  10. NESMÍŘENÝ. (Adolf Heyduk)