ZA SVITU HVĚZD...

Bohuslav Květ

ZA SVITU HVĚZD...
Za svitu hvězd, kdy zcela otevřeno to srdce lidské jest... na tebe, drahá ženo má a synáčku můj milený, na vás, mí drazí, vzpomínám, svou náruč v touze rozpínám... a oko zaslzeno jest... Či vše to marno jest? Práh váš snad nepřekročím víc, vás k srdci nepřivinu? Snad, Bože, souzeno mi jest, by bezduchá má líc kovovým, mrtvým zrakem v Russie širém poli nehnutě k nebi zřela za svitu hvězd?... 40