EPILOG KE KRÁSNÉMU SNU.

Bohuslav Květ

EPILOG KE KRÁSNÉMU SNU.
Oh, líbezný a slibů plný sne, co kouzla pro churavé srdce máš! Však proč jen nad černými strastmi dne nadějí marných světlo rozžeháš? V daleku stojí štěstí mého dům, zamčena brána, stezka zarostlá... A Bůh jen ví, jak hrozným vstříc jdu dnům a kde mé oko naposledy vzplá! 57