ZA SVATOPLUKEM ČECHEM.

Bohuslav Květ

ZA SVATOPLUKEM ČECHEM.
Již umlkla Tvá píseň snivá, měkká, v níž echo pravé lidskosti se chvělo, však marně slza s lící našich stéká a marně smutkem vrásčí se nám čelo. Tvá píseň nikdy... nikdy nezahyne, dokud řeč otců našich bude zníti, a kouzlo osobnosti Tvé jen mine, až poslední Čech bude kdysi mříti. Ty’s velký nejen činy básnickými, však za to také obdiv všech máš vřelý, že za každičkým slovem, verši Svými stál’s životem Svým... dokonalý, celý... 32