V TARAŽSKÉM LESE.

Bohuslav Květ

V TARAŽSKÉM LESE.
Ta krutá bolest odloučení, jež jako stín můj se mnou chodí, v tom lese taražském tak krutá není a nových modliteb sloh z ní se rodí. Ještě se slzy derou v oči a ukvapeně srdce bije, však teskná mysl už se k Bohu točí a modlitba útěchu v srdce lije. 51