Slunce.

K. Egor

Konečně Slunce! – – Ale není, které jsem čekal. : Obrovské, smutně lesklé oko šedého nebe; ach není to Slunce, které jsem čekal. ...Vybledlé, nemocné a vlhké oko... Jak je to bolestné, nevidět ani v přírodě radost! ...Z lože do lože potácí se chorobná žena, do samot strnule pohlíží; a každý pohled o soucit prosí. V studené podušky ulehla mdloba a plakala uvadlým květům bezslzné hoře... Ó, Slunce! Měj si už chorobný smutek, ale zůstaň zde s námi, kteří věčně čekáme! ...Zapadlo... Ó, Pane, – Chorobo Sluncí, proč pohlíželi jsme stísnění touhou k bílému východu. : Abychom mohli snad říci: „Zůstaň s námi, neb se připozdívá?“ ...Zapadlo...! Sežloutly tajemné mlhy západu, krev jeho sražená prvním je rozkladem světla. Noc k východu táhne a obzory tonou v truchlivých pohádkách. A zase, vy všichni, kteří věčně čekáte, obraťte se mnou pohledy k východu a hledejte první paprsky dne! Či rozžete sami své lampy a na podiv noci stvoříte den? Ó, Směšní a Slabí!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

480. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V mlhách. (Xaver Dvořák)
  2. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. UBOHÉ OČI...! (Josef Rosenzweig-Moir)
  4. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. PRO ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Byla jsem příliš smutná... (Růžena Jesenská)
  7. Nálada. (Adolf Brabec)
  8. V posledním květnu. ( K. Egor)
  9. SLOKY SENTIMENTÁLNÍ. (Božena Benešová)
  10. None (Karel Babánek)