Ten budoir Tvůj pln je vůně(J4f)
kol v stěny černý smutek vložen(J4f)
a duše má ta choře stůně(J4f)
Ten ostatek Tvůj v rakev vložen(J4f)
v tu černou rakev v katafalku(J4f)
a plamem svící matně zářen(J4f)
Můj vzdech se tratí v černa dálku(J4f)
tam zapadá v vod mlhy tůně(J4f)
když zřím Tě ležet v katafalku(J4f)
A duše má zas choře stůně(J4f)
Ten svící plamen mihotavý(J4f)
v Tvém budoiru plném vůně(J4f)
mi vrací vzpomínek proud dravý(J4f)
já zřím Tebe před krátkým časem(J4f)
vlas září Tobě zlatoplavý(J4f)
Tvá slova zní mi stříbra hlasem(J4f)
Tvá ústa šepcí ševelivě(J4f)
a oči září blaha jasem(J4f)
Však nemoc Tvá Ti hrůzodivě(J4f)
již žití podrývala letem(J4f)
ač v život hledělas tak snivě(J4f)
přec tušilas že s tímto světem(J4f)
se loučit budeš v krátkém čase(J4f)
jak květ uvadá parným letem(J4f)
Co bolestí se chvělo v hlase(J4f)
když řeklas Nesejdem se více(J4f)
a mne tuch divný jímal zase(J4f)
Hle nyní kol Tě v řadách svíce(J4f)
Tvých očí víčka tíží dolů(J4f)
a nachem nebarví se líce(J4f)
Tak stál jsem v němém tichém bolu(J4f)
na srdce mé žal těžký padl(J4f)
proč nezemřeli hned jsme spolu(J4f)
proč pouze Tvůj květ žití svadl(J4f)
v duši mé čin v skutek vzešel(J4f)
ve mozek běs spár ostrý kladl(J4f)
Já tíhu žalu tupě snášel(J4f)
když svíce plam svůj v tvář Tvou splály(J4f)
a jednu po druhé jsem shášel(J4f)
Ten bol můj zašel kamsi v dáli(J4f)
a myslil jsem vždyť ona žije(J4f)
to Osud hrou mne svojí šálí(J4f)
A Tvé mne hřály v tváři dechy(J4f)
já cítím jak Tvé srdce bije(J4f)
a slyším bolné slov Tvých těchy(J4f)
v to slední sten mé agonie(J4f)