VRBICE

Josef František Karas

Jen jeden výkřik. Slyšels? Zachvěl duší, jak kacíři by vzkřikli, bledí v líci, když katům vydala je inkvisice, by strašnou smrtí mřeli na hranici. To nebolí tak ani, cizí drábi když knutou hřbet ti rozdírají holý – což ránu ranou oplatíš snad jednou – dnes otrok, zítra otrokáře kolí. Zde vlastní člověk, syn tvůj, bratr třeba jde katanům své nabízeti služby, zde renegát tě cizí knutou mrská a krade sny tvé, naděje a tužby. Za kousek chleba, pes, svou prodal duši, za čísi drsné ruky pohlazení svou matku poplije, v líc bratra třaskne, na otce sápe se a zuby cení. To bolest nejhroznější. Žhavý olej na odsouzence tělo litý zvolna. Hoj syčí! Kůže prýská. Kdosi křičí – a směje Šulferajn se, Macierz Szkolna...

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

119. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. AŤ SÍLÍ NERVY. (Vladimír Houdek)
  2. Alojsu Jiráskovi. (Josef Václav Sládek)
  3. Hagios ischyros. (František Leubner)
  4. Citlivé báně echa pružně komíhají (Richard Weiner)
  5. Naděje. (Augustin Eugen Mužík)
  6. III. Den si do červánku (Adolf Heyduk)
  7. VÝZVA (Antonín Sova)
  8. HLAS ZVONŮ. (Antonín Klášterský)
  9. Jinak na to. (Adolf Heyduk)
  10. ASYL (Viktor Dyk)