Z nové „Moudrosti otcovské“.

Josef František Karas

Z nové „Moudrosti otcovské“.
I.
Pánu Bohu dej, co božího je, císařovo co, dej císaři, nereptej, když na jatky snad vedou tvoje děti z Hammelu krysaři. 18 Čertu svíci zapal, Bohu taky a jist budeš požehnáním vším, zvláště pakli zákon ctíš a vždycky poddaným jsi státu nejtižším! II.
Na Rakousko nevypouštěj blesky, milý synusynu, z oka zlostného. Stát to vzácný. „DarebákyDarebáky pouští? Do vězení zavrou ctnostného? Daně platit! To je přece něco!! Jak bys zvěděl, že jsi občanem? Daň-li platíš, berní zve tě pánem. Jinak hluch být musíš, slep a něm. Klerus tady privilej má vzácnou, s kudlou ras dře a on bez kudly. Aby Krista člověk nezpomělnezpomněl si, censor bibli schoval do truhly. Ba! I písmo svaté konfiskují! Myšlének tvých slyším ohlasy. Synu! Mlč! Jen slovem zavadíš-li, cito poputuješ do basy! III.
Karieru chceš-li udělati, synu, rozum vezmi do hrsti – pravdy velkým pánům nikdy neprav, hladíš-li je, hlaď vždy po srsti! V úřadě buď vždycky opatrný, tichošlápkům dneska patří svět, do práce se necpi, povýšení hleď si v potu tváře vysedět. 19 Politiku vyhosť rebelantskou, věř, že nebude to na škodu, drž se vždycky církve nejmocnější, k malému se nehlas národu! IV.
Syn zpívá:
Dreadnought, dreadnought, rozmilý dreadnought, jak já tě zaplatím, kde na tě ukradnout. Na krádež paragraf, v kapse už díra je. Dreadnought, dreadnought, kdo má tě, vyhraje. Ej, já bych vyhrával od holek hubiček a tam ti vyhrají na kočku zvoneček. Dreadnought, dreadnought, na minu naletí – lpí na něm slzí moc a mnohé prokletí! Otec:
Jemine, coco, synkusynku, zpíváš! To se nesmí! V.
Ej, bozi vědí, jak to v světě chodí, dnes přítel, zítra tebe zadáví, snad včera ještě tebe laskal, hladil a dnes už kyjem pere do hlavy. 20 Jak dávno tomu, „bratři“ s „Národními“ si svorné pěli, skvělé duetto! Je Kramář pašák! Klofáč vůdce velký – a dnes už bručí: Kartel? Nejde to. Před rokem „Slovo České“,„Slovo České“ orgán vzácný byl mladočechům. Nyní „Českého“ objevil „Národ“ velké darebáctví a mladočeši řvou teď: melte ho! Tak, synu, tak to chodí na tom světě – kdo komu věřit může vteřinu? Dnes tuhý kartel uzavřel jsi s kýmsi a zítra poslední ti ukrad peřinu! VI.
Milý synu, moudrost dar je vzácný, nazbyt však ho leckdo nemívá. Filosofi moudří tvrdí vždycky, s utrpením že ho přibývá. Čím víc bolů, tím víc zkušeností, z nehod tvých se druzí učili. Trp jen, užitečným chceš-li býti, nelkej, bolest někdy mučí-li! O kabát likabát-li přijdeš, synu milý, – což se leckdy v žítižití udá těm, lidskost svou co na odiv vždy staví – užitečným byl jsi hlupákem! S vděkem kvituj, že nám osud štědrý politických houf dal nezmarů, per aspera co nás vlekou spěšně od nezdaru vždy zas k nezdaru! O poslední gatě půjdeme-Ii, nepříteli můžem žehnati. 21 Čechy on i blahobyt ať vezme. Moudrým dobře je i bez gatí. Statky žere rez a zloděj béře, moudrost na ceně však neztrácíneztrácí, ať se v městě co chce, jak chce děje: nejšťastnější jsou vždy žebráci.

Básně v knize Politikův zápisník: