Zábřeh nad Odrou.

Josef František Karas

Byl, není. Padl. Opět jeden kámen na obrovité šachovnici oné nám cizí vzala ruka. A je ticho – na sebe chtěl by někdo žalovati? Šach králi dán je a jen sedlák brání a páni řekli: „s osudem se smiřme, nic více přec se dělat nenechalo.“ Ba, pozdě je už. Cenný kámen ztracen a králi zbývá pouze utíkati. Až sedláky mu všecky věrné zbijí, zas kdosi řekne: „nic se dělat nedá, je Osud proti nám, tož zbraně složme.“ A v klidu budou svoje pivo píti. A padne králův sedlák pod Hrabůvkou, v Hrabové padne, v obou Bělích jednou snad objeví se nepřátelský jezdec: hej, daleko je odtud do Proskovic? A páni v Ostravě dál budou soudit: „tu hru je nutno vzdáti, neb se nedá nic zachrániti.“ A dál budou tančit na slavných svojich bálech vlasteneckých, pít svoje pivo, smát se vtipům špatným. Tak zašla Róma. Její domitia pobrali cizí a duch římský zlomen a zbyl mu jenom úsměv voluptata, cynický trochu. Úsměv oněch starců, na Susanu co dívali se v lázni. A lid můj zmlkne dole pod Paskovem, na Ostravici zazní cizí hlasy a pruské věže opět dál se pohnou a nic je nezdrží. Kdo klid svůj dal by a spokojenost tučnou, kavárenskou do sázky ve hře slední, v níž jen běží o naše bytí. Zradou padl Zábřeh. A žlutá závist dále bude chodit od obce k obci. Nové zrady přijdou a bude ticho. Nikdo nezahřímá – proč také nervy své by rozrušoval? Až české ohně zhasnou kolem Odry, snad jeden mudroch kdesi v dáli zalká, neb těžko vidět rodu umírání, však ostatní dál cestou svojí půjdou bez rozechvění, že tak skončila hra, jak neměla a také nemusela.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 6 míst, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

157. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stesk. (Viktor Dyk)
  2. HOMO SUM ET NIL HUMANI... (Josef Svatopluk Machar)
  3. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VIII. Minulosť a přítomnosť. (Jaroslav Vrchlický)
  5. REKVIEM (Rudolf Medek)
  6. STARÝ RUKOPIS (Vladimír Frída)
  7. Jak truchlivě se uschlý ořech dívá, ( H. Uden)
  8. XLV. Botanický. (Jaroslav Vrchlický)
  9. NA MÝTINĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Pýcha vzňala modré oko moje, (Josef Holý)