VE VILLÁCH OPUŠTĚNÝCH.

Jaroslav Haasz

Ve villách opuštěných, kde veselý zněl smích a piana zvuk z oken otevřených – sten vichru kvílí v nocích bouřlivých. Teď smutné vrbě nad basénem již vítr cuchá dlouhý vlas, a v křoví tichém, opuštěném, jen zazní kosa táhlý hlas, šum listí, jímžto zima lože zemi stele, a večery jsou dlouhé, neveselé. Jak truchle šustí dub i rákos na hrázi! jdou těžká, modrá mračna v teskna chvílích a jestli slunce vnikne do okenic bílých, sám v tichých jizbách paprsek se prochází... už plamének je chmýřím šedým spiatý, a révy černá kostra klepe svými hnáty. Jen duše má se v zašlý čas ten vrací, co smrt a smutek chová v očích sklenných, kde leží prach a upomínek pel, kde zhasl svit a zpěv již oněměl, a nestaví se ani přeletaví ptáci v těch sadech vyrudlých, kde vane chlad a žel, a villách opuštěných.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

320. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIX. Váš slýchám sten v té smutné noční chvíli, (František Leubner)
  2. None (Karel Leger)
  3. Připozdívá se... (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Šero mdlé se s němým tichem pojí, ( H. Uden)
  5. PO ŽNÍCH. (Adolf Červinka)
  6. NA KONCI MĚSTA (Antonín Sova)
  7. Ojíněly lesy (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Předjarní noc (Antonín Sova)
  9. Melodie podzimu. ( K. Egor)
  10. MŽIVÝ DEN. (Karel Červinka)